Chorvatsko - národní parky
NP Kornati
Národní park Kornati je nejčlenitější ostrovní skupina Mediteránu. Národní park Kornati byl vyhlášen v roce 1980 na ploše
234 km2. koranti patří k severodalmatskému souostroví. V NP Kornati je rozeseto 147 ostrovů a ostrůvků a některé z nich jsou
lemovány až 80 metrů vysokými útesy. Ostrovy
samy zaujímají plochu 69 km2. Z celkové rozlohy souše Kornatů je 85% krasové kameniště, jen
5% je obděláváno. Největší část půdy na ostrovech Kornati tvoří kras – vápenec, který v dávné geologické minulosti země vznikl
usazováním v moři. Kras je chudý na vodu, a tak jí neoplývají ani Kornati. Pro obyvatele je dešťová voda
shromažďována do cisteren. Také vegetace je na Kornatech velmi skromná. Roste tu ale celkem 530 středomořských
rostlinných druhů. Dominuje drsná tráva – goromuš, ale rostou tady i četné léčivé rostliny, jako šalvěj,
kavyl a smil. Suchozemská fauna je rovněž chudá. Kromě racků, kteří jsou tady nejpočetnější, tady sídlí
69 druhů motýlů, několik obojživelníků a hlodavců.
Do národního parku Kornati se počítá jen ostrov Kornat se sousedními
ostrovy, na vnější straně od Vela Aba na severozápadě, po Samograd na straně jihovýchodní společně s okolním mořem.
Ostrovy Vela a Mala Svrsata ještě do národního parku patří, ale ostrovy Veli a Mali Buc, Vela a Mala Sestria a
ostrov Mala Aba již nikoliv.
Průměrné letní teploty se pohybují kolem 24°C, maximální až 33°C, v lednu je to kolem 7,5°C. Je zde
106 slunečných a jasných dní v roce a asi 115 dní v roce zde prší. Sněží zde jen velmi výjimečně.
Kornati byly osídleny již v prehistorické době. Také v římské době se na Kornatech žilo. Existují stopy po četných
stavbách a ví se i o lomech na kámen. Dnes jsou Kornati obydleny jen v létě obyvateli z Murteru.
Název Kornati pochází z latinského slova corona (koruna). Ostrovy opravdu tvoří jakousi korunu. Do několika řad
jsou zde soustředěny vrcholy někdejších horských hřbetů, které se táhly od severozápadu na jihovýchod souběžně s
Dinárským pohořím a poté je zalilo moře.
Největší ostrov zadarské ostrovní skupiny Dugi Otok je sedmým největším chorvatským ostrovem, je dlouhý 43 kilometry,
široký 4,6 kilometru a jeho rozloha činí 114,4 km2. Více než 1 500 hektarů povrchu pokrývají vinice, ovocné sady a orná půda,
kolem 752 hektarů pastviny a asi 300 hektarů rozrostlá macchia, místy přecházející v les. Dnes zde žije asi
3 000 obyvatel. Ostrovem vede jediná silnice – mezi severozápadně ležícím přístavem Božava a trajektovým přístavem
Sali na jihovýchodním pobřeží. Ostrov zpřístupňuje teprve od roku 1980. Na ostrově nejsou ani prameny ani
povrchové vodní toky. Vydatné srážky umožňují na ostrově pěstovat vinnou révu, olivy a zeleninu, rostou zde i
borovice a pinie.
Telaščica je 10 kilometrů dlouhý záliv, který byl až do roku 1997 součástí NP Kornati. Dnes je to přírodní park zahrnující
skalní stěnu na západním pobřeží a slané jezero Mir. Telaščica je jednou z nejhezčích a největších zátok Jadranu.
Jezero Mir je slané jezero o rozloze 0,23 km2, hluboké až 10 metrů. Teplota je zde v létě až o 6°C vyšší než v
okolním moři.
