Chorvatsko - historie - středověk

Katolictví nebo pravoslaví? Rozkol církve

Na sklonku 7. století pronikli Chorvaté do oblasti mezi řekami Sutla, Mura, Dunaj a Drina, aniž se jim předtím podařilo podmanit si přístavní města, která tehdy stále ještě formálně spadala pod panství Byzance. Protože chorvatské území leželo v přímém sousedství mocenského prostoru Franků, není divu, že se záhy octli pod jejich bezprostředním vlivem. Kolem roku 800 vyslal Karel Veliký misionáře, kteří měli v oblasti severního a středního Jadranu šířit křesťanství. V tomto ohledu ovšem nezůstala pozadu ani Byzanc, a tak někdy kolem roku 860 navštívili známí slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj při své cestě na Velkou Moravu i Dalmácii a Istrii. Rozpor mezi římským papežem a byzantskou církví o vedoucí postavení při správě církve vyvrcholil v roce 873, kdy papež Jan VIII. používání staroslověnštiny jako bohoslužebného jazyka zakázal. Když byl na sklonku 9. století po bojích s Franky, Maďary a Bulhary ustaven samostatný chorvatský stát pod vedením knížete Branimira, papež neváhal s jeho uznáním, které bylo odměnou za jejich věrnost a poslušnost. Církevní rozkol měl za následek rovněž etnické a jazykové rozdělení jižních Slovanů. Chorvaté a Slovinci zůstali věrní římskému katolictví, latince a západní kultuře, zatímco Srbové a Bulhaři se přiklonili k pravoslaví, cyrilici a byzantské kultuře.

Dalmácie od vrcholného středověku až do období renesance

Zadar

Za krále Tomislava (910 – 928) se velká část dalmatského pobřežního pásu dostala do chorvatských rukou. Pouze Dubrovnik, Split, Zadar, Trogir a přilehlé ostrovy zůstaly součástí byzantského správního distriktu Thema Dalmatia, zatímco Tomislav kontroloval zbytek pobřeží. Po rozšíření říše až k řekám Mura a Dráva se Tomislav roku 925 prohlásil prvním chorvatským králem. V roce 1000 vypravil proslulý dóže Pietro Orseolo vojenskou výpravu na Jadranské pobřeží a přesně na svátek Nanebevstoupení Páně benátské jednotky skutečně celou pobřežní oblast ovládly. Po delší dobu se jim však podařilo udržet jen ostrovy Cres, Krk, Rab, Korčulu a Lastovo a na pevnině přístavní město Zadar. V 11. století založil chorvatský král Krešimir přístavní město Šibenik, které mělo nahradit Zadar, a tím umožnit obhajobu chorvatských zájmů v oblasti Jadranu. V roce 1097 zahynul poslední chorvatský král Petar Svačič v bitvě proti Uhrům u Petrovy gory. Nakonec vyslovila v roce 1102 chorvatská šlechta souhlas s vytvořením společné uhersko-chorvatské monarchie v čele s uherským králem Kolomanem.

Historie Chorvatska v dobách novověku...